Hned uvítací párty showcasového festivalu VillVillVest v Bergenu byla nezapomenutelná. Jsme velmi hrdí na lokace ostrovů, nicméně musím uznat, že scéna v šapitó s výhledem na západ slunce u moře rozhodně udělala dojem a zahajovací koncert Markella, která kombinuje pop s elektrem a řecké prvky s norskou klasikou mě hodil do natěšené nálady.
Druhý den začínáme na ‘’roundtable talk’’ od music Norway, kde probíráme důsledky pandemie na náš obor, momentální stav předprodejů našich akcí i personální krizi, která celosvětově v hudební produkci panuje. Součástí naší mezinárodní skupiny jsou také delegáti z Londýna, Dánska, vzdálenějšího norského Osla a Islandu, máme v ní producenty, umělce, zástupce festivalů i klubové pořadatele a tím pádem se stáváme dost relevantní skupinou pro posouzení momentálního stavu. Nejzajímavějším bodem je pro mě všeobecná zkušenost se sociální sítí TikTok a její hojné využívání napříč businessem, britské agentury na něm dokonce hledají nejnovější talenty, které přidávají pod své portfolio a obecně se shodneme, že nemůžeme umělce z této sítě ignorovat, nýbrž je čas se do ní sami zapojit. Hezkým zjištěním je také to, že všem zúčastněným leží na srdci diverzita, bezpečnost (= konsent) na akcích a v klubech a udržitelnost a každý zástupce přichází s vlastními tipy jak ji efektivně a smysluplně prosazovat.
Po večerním networkingu se zástupci a agenty z různých norských agentur konečně následují první koncerty! První mě naprosto dostává propracovanost místní scény, festival se rozděluje mezi 10 venues a každá je něčím specifická. Najdete tu kluby se speciální technickou pro elektroniku, kde je zvuk naprosto neskutečný, malé kavárny ve kterých stojíte 10 cm od zpěváků, ale taky speciální rockový Hulen, který drží titul nejstaršího klubu v Skandinávii a je doslova vytesaný v bunkru v hoře a osvětlený pouze svíčkami. Tam taky mířím na svůj první koncert a poprvé v životě dokonce vytahuju špunty do uší, které jsme obdrželi na registraci a já se smála že je nebudu potřebovat. Norsko totiž nemá v klubech žádné regulace, co se zvuku týče a první metalovo - grindcorová kapela Blodkvalt doslova vibruje každou kostí v mým těle. Zajímavým objevem je také R’N’B zpěvačka Nelly Moore, která roztančí celý klub jinak vážných hudebních expertů a to hned v rámci úvodního setu. Svou noc potom zakončuji ve Viktorii, kde kapela Suncraft využívá miniaturní prostor nejkreativnějším možným způsobem a dočkáváme se i stage divu zpěváka, při němž dál hraje své kytarové sólo a vysílá do davu neskutečné množství energie.
Další den pokračujeme opět delegátským obědem, při kterém sdílíme své dojmy z první noci, ale taky si vyměňujeme kontakty do budoucna a zjišťujeme další spoustu společných znaků. Shodujeme se, že v mezinárodní spolupráci momentálně vnímáme stěžejní prostor pro rozvoj našich aktivit a že časy, kdy si každý držel své know how doma už jsou dávno za námi. Odpoledne nás čeká networkingový večírek od gramo, na který přijíždí i delegace ze Švédska, kterou již dobře znám z festivalu ℅ pop. Navazujeme tam, kde jsme přestali a rozvíjíme možné směry a způsoby spolupráce s festivalem Future Echoes. Následuje moje poslední noc a proto se zaměřuji na umělce, kteří budou pro ročník 2023 klíčový a tím pádem jednoznačně sahám do žánru rapu. Norský 8lanco dostává publikum hned při příchodu do klubu, kde Vás uvítají dvě letušky ve stejnokroji, předají Vám letenku a přejí Vám ‘’Have a nice flight’’. Toto přivítání odkazuje na jeho nejslavnější singl TAKE OFF AND GO, jehož součástí je videoprojekce a při kterém tančí celý podzemní prostor místního kulturního centra. Show graduje kooperací s dalšími rapery a já si u tohoto norského objevu jednoznačně kreslím srdíčko. Rap prostřídám s elektronickou avantgardou Naoko a punkovo - satansko psychedelickým koncertem ve Viktorii, kde se Švédskými kolegy obdivujeme 90tkový sound místních Hill Bomb. Svou noc uzavírám legendárními Gæste Gutter, což v překladu znamená Hustí Hoši a tahle divoká parta jednoznačně dostává svému jménu. Nový klub Rommet, který se soustředí čistě na HipHop doslova pulzuje pod jejich nadšením a úžasnou show. Láska k místnímu uskupení jde vidět i na následné prodejnosti jejich merche, který promují v rámci svého songu GG T-shirt. Srdíčko číslo dvě!
To, že soboty v Bergenu by chtěl trávit každý ukazuje ranní show GKR, konající se ve venkovním vyhřívaném bazénu ze saunou, který umožňuje také skákání do moře. Moře má momentálně 16 stupňů, to nás ale neodradí, pro mě je to teda otužování, ale místní jsou nadšení a euforicky povídají o tom, jak je tohle nejkrásnější víkend tohoto léta. :) Sympatický GKR nenuceně obhajuje svou pozici hlavního objevu festivalu a k tanci ve vodě strhává úplně všechny, včetně náhodných návštěvníků místního koupaliště. S radostí si potvrzuju další objev tohoto víkendu. Ostatní delegáti míří na závěrečnou plavbu mezi Fjordy, kterou bohužel kvůli letu nestíhám, ale aspoň se mám na co těšit napřesrok.
Po tomto zážitku mířím na rychlý výšlap na horu Floyen a na letiště, z intenzivního 4 denního Norského maratonu si odnáším spoustu nových přátel, počátky nadějných spoluprací, uvědomění, že jsme v tom všichni společně a hlavně kopu inspirace a zajímavých hudebních objevů. Odkazy na ty nejlepší najdete v článku, tak to, jestli skutečně stojí za to, necháme ještě na Vás, nám už se totiž Skandinávská edice rýsuje před očima :-).