Werichova vila
Umělecké centrum Werichova vila je otevřená multikulturní platforma nabízející jak stálé expozice, tak divadelní představení, koncerty, diskuse a kreativní workshopy pro nejširší spektrum návštěvníků. Werichova vila je spolu s nedalekou uměleckou galerií Museum Kampa zřizována a provozována Nadací Jana a Medy Mládkových. Stálá expozice ve Werichově vile i program živého a performativního umění jsou zaměřeny zejména na život a tvorbu divadelníka, herce a spisovatele Jana Wericha, v širším kontextu představuje proměnu kulturního, společenského a politického života v Československu v průběhu téměř celého 20. století. Expozice připomíná i Werichova životního tvůrčího partnera Jiřího Voskovce, fenomenálního skladatele Jaroslava Ježka, ale i další osobnosti, jež vilu v průběhu 20. století obývaly (básník Vladimír Holan, historik Zdeněk Wirth aj.), zmíněn je i šlechtický rod Nosticů, který objekt v minulosti vlastnil.
Program
V podkroví, které jsme zasvětili básníkovi Holanovi, realizujeme doprovodný kulturní program. Jelikož všem obyvatelům vily byla vlastní svébytná práce se slovem, stalo se právě slovo základním pilířem dramaturgie.
PÁTEK 10. 6. 2022
14:00 Podobnosti (4 min.)
14:15 Když květiny nemlčí (71 min.)
16:00 Mariupolis (96 min.)
SOBOTA 11. 6. 2022
12:00 Jednotka intenzivního života (72 min.)
13:30 Tobi v barvách duhy (82 min.)
15:00 Divy (85 min.)
16:30 Nic bych neměnila (60 min.)
Podobnosti - pátek 10. června od 14 hodin
Jsme schopni si uhájit výsadu svobodné společnosti? A jakými jsme pozorovateli světa okolo nás? Postavme události roku 1989 do kontrastu s dnešní dobou. Dnešní klidná místa proměňme zpět v hybatele událostí. Bývalé země východního bloku prožívají od jeho rozpadu v mnohém podobný narativ. Příběh Běloruska je ale trochu jiný a v mnohém více alarmující. Dá se v něm najít mnoho paralel k listopadovým událostem 1989, ale sametu se přeci jen nepodobá. Projekce na obchodním domě Máj tematizovala situaci současného Běloruska a upozorňovala na ni skrze vizuální podobnost s událostmi roku 1989.
Pořadatelé: Díky, že můžem!
Když květiny nemlčí (v originále Gdy kwiaty nie milczą, režie Andrei Kutsila, 2021, Polsko, 71 min., 2021, české titulky) - pátek 10. června od 14:15 do 15:45
Zfalšované prezidentské volby v Bělorusku v roce 2020 vyvolaly masové demonstrace, které tato země dosud nezažila. Brutálně potlačované pokojné protesty však nevedly k odstoupení Aleksandra Lukašenka z prezidentské funkce, kterou zastával už 27 let. Režim naopak přistoupil k nebývale tvrdým politickým represím. Dokument se zaměřuje na život běloruských rodin, které se bez ohledu na prožitá traumata snaží dále žít. Prostřednictvím filmu můžeme vnímat jejich bolest i naděje, pocítit strach i odhodlání těchto lidí.
Pořadatelé: Polský institut v Praze a Velvyslanectví Litvy v České republice
Mariupolis (režie Mantas Kvedaravičius, 2016, Litva, Francie, Německo, Ukrajina, 96 min., české titulky) - pátek 10. června od 16 do 18 hodin
Litevský režisér Mantas Kvedaravičius ve svém snímku z roku 2016 zachytil život ve městě ohrožovaném útoky proruských separatistů. Mantas Kvedaravičius se po ruské invazi na Ukrajinu vrátil a začátkem dubna právě v Mariupolu s kamerou v ruce tragicky zahynul. Muž vyráží s dcerou chytat ryby. Dvě tramvaje se srazí – nikdo není zraněn a kabely jsou opraveny ještě ten samý den. V místním divadle nacvičují tanečníci a hudebníci vystoupení. Bomby padají do moře, nikdo si toho nevšímá. Všední život v ukrajinském přístavu Mariupol, ležícím na severním pobřeží Azovského moře na východ od Krymu a kdysi osídleném Řeky, je pod každodenní hrozbou útoků vedených proruskými separatisty. Tento dokumentární snímek je symbolickou a vizuálně působivou poctou městu v krizi věnovanou všem jeho básníkům i ševcům. Mariupolis byl uveden v roce 2016 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. Mariupolis 2, snímek čerstvě dokončený režisérovou přítelkyní, měl koncem května premiéru na festivalu v Cannes.
Pořadatelé: Velvyslanectví Litvy v České republice a Polský institut v Praze
Jednotka intenzivního života (režie Adéla Komrzý, 2021, Česká republika, 72 min.) - sobota 11. června od 12 hodin do 13:30
Díky moderní medicíně a technologickému pokroku můžeme pacienta udržovat při životě téměř do nekonečna. Kdy je možné přestat? Na to se ptá režisérka Adéla Komrzý, která tři roky dokumentovala Oddělení paliativní péče VFN v Praze. Středem pozornosti paliatrů je člověk, s každým pacientem komunikují a snaží se mu pomoci rozhodnout, co je pro něj v rámci umělého prodlužování života vlastně dobré. Filmem nás provází průkopníci české paliativní péče Kateřina Rusinová a Ondřej Kopecký, kteří ve filmu přibližují hlavní otázku paliativní medicíny: „Jak žít dobrý život s nemocí?“
Pořadatel: KineDok
Tobi v barvách duhy (režie Alexa Bakony, 2021, Maďarsko, 82 min.) - sobota 11. června od 13:30 do 15:00
V malé vesnici v Maďarsku žije Éva a její rodina. Její šestnáctileté dítě se nedávno vyoutovalo jako transgender a zvolilo si jméno Tobi. Po počátečním šoku se celá rodina spojí, aby ho podpořila, i když se neobejde bez trapných komunikačních přešlapů. Tobi je odhodlaný stát se biologicky mužem a zároveň se potýká s problémy dospívání. Éva se ze všech sil snaží být matkou, kterou její syn potřebuje, ale ztratit dívku, kterou vychovávala, pro ni není snadné. Vše se začne komplikovat, když dospívající Tobi pojmenovává svoji nebinární identitu. Režisérka ve svém debutu otevírá aktuální témata dospívání, hledání sebe sama, rodinného soužití a komunikace. Colors of Tobi je příběhem vzájemného respektu se všemi barvami duhy.
Pořadatel: KineDok
Divy (režie Kőrösi Máté, 2021, Maďarsko, 85 min.) - sobota 11. června od 15:00 do 16:30
Mladý režisér Máté, který hledá námět pro svůj absolventský film, narazí na zvláštní střední školu, kde dostanou nevyhovující teenageři poslední šanci dokončit studium. Zde se setkává se školními divami Szani, Tinou a Emese. Rozhodne se zdokumentovat jejich příběhy, ale sblížení s trojicí dvacetiletých dívek přináší řadu nečekaných potíží. A čím více se o nich dozvídá, tím více začíná pochybovat o svých nejzákladnějších předpokladech. Jsou životy dívek opravdu tak jednoduché, jak se zdají? Co skrývají za svými dokonalými tvářemi? Jak se Divy otevírají před kamerou, ochranná vrstva, kterou jim dodává make-up, se pomalu začíná odlupovat. A jak poznávají a sdílejí své sny a obavy, dochází k postupné proměně – nejen u Divas, ale i u Mátého.
Pořadatel: KineDok
Nic bych neměnila (režie Michal Černý, 2021, Česká republika, 60 min.) - sobota 11. června od 16:30 do 17:30
Film Nic bych neměnila je dokumentárním portrétem Kateřiny Morozové. Kateřina je již dnes dospělá mladá žena. Po svém narození byla umístěna do dětského domova, kde strávila téměř pět let. Dostala ale druhou šanci a její život se změnil. Středisko náhradní rodinné péče pro ni našlo novou, velkou a skvělou rodinu s otevřeným srdcem, která ji přijala i s jejím těžkým zdravotním hendikepem. Emotivní dokument je sondou do života člověka, který se nikdy nepoddal nepřízni osudu a rozhodl se žít plnohodnotný život. Otevřená zpověď Kateřiny je bezpochyby inspirací pro každého, kdo by si na svůj život chtěl postěžovat.
Pořadatel: i/o post
